Zápisní řád
ZÁPISNÍ ŘÁD SARPLANINAC KLUBU
(obecně někdy označovaný také jako chovatelský řád)
DOLE jsou připojeny: bonitační řád a kárný řád
Obsah :
Cílem Sarplaninac clubu (původně Klub chovatelů jugoslávských ovčáků, dále jen klubu) je chov plemene šarplaninec a krašský ovčák při zachování biologického zdraví každého psa nebo feny a vloh a vlastností charakteristických pro tato plemena.
Část I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ Zpět na obsah řádu1) Zápisní řád KLUBU je základní normou pro chov plemen šarplaninec a krašský ovčák v České republice. Vychází z předpisů FCI, chovatelského řádu Českomoravské kynologické unie (dále jen ČMKU) a zákonů platných v České republice, zejména zákonů č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a zákonem 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání v platném znění.
2) Základní chovatelskou normou jsou standardy FCI plemene šarplaninec a krašský ovčák.
3) Cílem chovatelství je produkce štěňat s průkazem původu. Produkce štěňat bez průkazu původu a podpora tohoto konání je s chovatelstvím neslučitelná.
4) Tento řád je závazný pro každého, kdo chce chovat čistokrevné jedince plemene šarplaninec nebo krašský ovčák - pro členy i nečleny KLUBU.
Část II - CHOV Zpět na obsah řádu5) Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba šarplanince a krašského ovčáka respektující standard plemene a zásady genetického zdraví psa nebo feny i populace.
6) Chov v rámci KLUBU je řízený. Majitel feny si může vybrat krycí psy, tento výběr však nesmí být ve vážném rozporu s chovatelskými záměry klubu. Spojení s blízkými příbuznými je možný je ve výjimečných situacích, se souhlasem poradce chovu, na základě přání chovatele.
7) Importovaní šarplaninci nebo jedinci (takzvaní izvornije) zapsaní v zemi původu do registru plemene, kteří nemají čtyři generace známých předků, mohou být registrování plemennou knihou na základě žádosti majitel nebo držitel takového zvířete výhradně se souhlasem klubu. U předků, kteří nejsou známi, bude v průkazu původu záznam "neznámo".
8) Chovatelem ve smyslu tohoto řádu je držitel chovné feny zapsané v evidenci chovných jedinců plemenné knihy, jehož chovná stanice je řádně registrována pod mezinárodně chráněným názvem. Držitel může být buď fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnické právo k této feně nebo byla touto osobou písemně zmocněna užívat ji k chovu.
9) Majitelem krycího psa se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnické právo k psu registrovanému jako chovnému v evidenci chovných jedinců plemenné knihy.
10) Držitelem krycího psa se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem písemně zmocněna používat ho k chovu.
11) Právní vztahy vyplývající z vlastnictví chovné feny nebo krycího psa se řídí obecně platnými právními předpisy, zejména Občanským zákoníkem. Stejně tak vztahy mezi majitelem chovné feny a nabyvateli štěňat narozených této feně.
12) Majitel nebo držitel chovné feny i krycího psa nesmí používat chovná zvířata k produkci štěňat bez průkazu původu.
13) Majitel nebo držitel chovného jedince je povinen umožnit klubu kontrolovat, zda je tento v držení majitele nebo držitele, v jakých je umístěn podmínkách, v jakém je zdravotním stavu a zda není porušován zákon na ochranu zvířat. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí kárného řízení.
14) Klub je oprávněn vyřadit z chovu toho jedince, který produkuje potomky s prokazatelně dědičnými vadami exteriéru nebo hrubou vadou povahy. Klub vyřazení z chovu hlásí Plemenné knize.
Část III - CHOVNÍ JEDINCI Zpět na obsah řádu15) Chovní jedinci jsou čistokrevní psi a feny, kteří mají známy čtyři generace předků nebo jsou zapsáni v registru Plemenné knihy s neúplným počtem generací, platný průkaz původu vystavený nebo registrovaný plemennou knihou ČMKU a byli zařazeni do chovu na základě splnění těchto podmínek pro chovnost:
a) zúčastnili si jedné speciální nebo klubové výstavy
b) absolvovali úspěšně bonitaci, která se řídí bonitačním řádem KLUBU
c) jejich rentgenové vyšetření neprokázalo dysplazii kyčelního kloubu stupně 4 (E) na žádné zadní končetině.
16) Pokud vznikne pochybnost o identitě zvířete, lze provést test DNA.
17) K chovu se mohou používat psi nebo feny plemene šarplaninec nebo krašský ovčák starší 18 měsíců.
18) Chovným psem se rozumí jedinec mužského pohlaví plemene šarplaninec nebo krašský ovčák, který splnil podmínky pro chovnost stanovené KLUBEM a je zanesen do evidence chovných jedinců plemenné knihy.
19) Chovnou fenou se rozumí jedinec ženského pohlaví plemene šarplaninec nebo krašský ovčák, který splnil podmínky pro chovnost stanovené KLUBEM a je zanesen do evidence chovných jedinců plemenné knihy.
20) Každá změna ve vlastnictví nebo úhyn chovného psa nebo feny musí být nahlášena do 15 dnů poradci chovu.
21) Změna držení musí být nahlášena chovatelskému klubu
a) u psa neprodleně
b) u feny se zápisem vrhu, u feny je nutné nahlásit změnu také plemenné knize
22) Fena smí být použita k chovu (datum krytí) naposledy v den dosažení stáří 8 let. Majitel je povinen fenu kondičně předvést nejdéle tři roky po získání chovnosti na klubové nebo speciální výstavě nebo na bonitaci. Při tomto předvedení nesmí dostat známku nedostatečný.
23) Pes smí může být použit k chovu bez omezení věku. Majitel je povinen psa kondičně předvést nejdéle tři roky po získání chovnosti na klubové nebo speciální výstavě nebo na bonitaci.
Část IV - KRYCÍ LIST Zpět na obsah řádu24) Krycí list vystavuje poradce chovu a platí jeden rok.
25) Krycí list se vyplňuje i v případě, že oba chovní jedinci patří stejnému majiteli. V tom případě musí být u krytí svědek určený poradcem chovu nebo výborem klubu, který na krycím listu stvrdí, že skutečně došlo ke krytí tak, jak doporučil poradce chovu.
26) Majitel chovné feny je povinen umožnit poradci chovu překontrolovat zdravotní stav feny a pokud není dobrý, je poradce chovu oprávněn odmítnout vydat pro ni krycí listy. Majitel chovné feny se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k výboru klubu, na adresu předsedy klubu, nejdéle do 15 dnů od tohoto rozhodnutí.
Část V - KRYTÍ Zpět na obsah řádu27) Ke krytí může dojít v řízeném chovu jen mezi dvěma chovnými jedinci a jen na základě platného krycího listu. Fena může být nakryta jen psy uvedenými na krycím listu. Po krytí akt zapíšou společně majitel nebo držitel krycího psa a majitel nebo držitel chovné feny do krycího listu.
28) Chovatel si navrhuje nejvýše tři chovné psy nebo o navržení psa (nejvýše tři) požádá poradce chovu. Poradce chovu může chovatelem navrženého psa zamítnout pokud jde o blízkého příbuzného nebo je ohrožen chovatelský záměr klubu. Chovatel má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat k výboru klubu.
29) Klub je oprávněn požadovat na majiteli zhodnocení předchozího krytí, pokud chovatel používá ke krytí stejného psa.
30) Klub je oprávněn omezit z chovatelských důvodů - aby se nezúžila chovatelská základna pro příbuzenskou plemenitbu - počet krytí jedním psem v roce.
31) Mezi krytím dvou různých fen jedním psem musí od jednoho krytí k druhému uplynout nejméně 24 hodin.
32) Krýt jednu fenu dvěma psy během jednoho hárání je nepřípustné. Pokud majitel feny něco takového dopustí, nebudou štěňatům z tohoto vrhu vystaveny průkazy původu a s majitelem klub zavede kárné řízení.
33) Pokud vybraný pes fenu nenakryje, smí se užít další pes uvedený v krycím listě.
34) Odměnu za krytí je vhodné poznamenat na krycím listu.
35) Pokud majitel chovného psa nezašle doklady o chovnosti k zapsání do evidence chovných jedinců na plemennou knihu a vrh proto nebude zapsán, nese za to odpovědnost.
36) Pokud nebude chov zapsán do plemenné knihy vinou chovatele, nese za to odpovědnost tento chovatel.
37) V případě, že pes nekryje přirozenou cestou, lze využít i umělého oplodnění, ale pouze tehdy, pokud již přirozenou cestou nejméně jednou úspěšně kryl a z tohoto krytí se narodila (zdravá) štěňata. Fenu nelze uměle oplodnit, pokud přirozenému krytí bránit vývojová abnormalita genitálií. Inseminaci musí veterinární lékař potvrdit do krycího listu.
38) Každý chovatel je povinen vést Knihu odchovů pro každou ze svých chovných fen zvlášť a na požádání ji předložit poradci chovu nebo výboru klubu. Každý majitel krycího psa je povinen vést Knihu krytí a na požádání ji předložit poradci chovu nebo výboru klubu.
Část VI - ZAHRANIČNÍ KRYTÍ Zpět na obsah řádu39) Zahraničním krytím se rozumí krytí psem, který je držen na území cizího státu nebo zapůjčen na krytí do České republiky. Majitel nebo držitel psa nebo majitel feny, který o krytí tímto psem žádá, musí doložit poradci chovu chovnost psa - ověřenou fotokopií průkazu původu a dokladem o této chovnosti - ještě před vystavením krycího listu. Před zápisem vrhu musí doložit tuto chovnost i plemenné knize. Pokud je chovný pes zapůjčen do České republiky, je klub oprávněn vyžadovat kontrolu stupně dysplazie kyčelního kloubu ještě před jeho krytím v ČR, i když v zemi původu nebude tato kontrola podmínkou pro chov. Vhodnost psa z pohledu DKK pro chov v ČR je pak posuzována stejně, jako u jedinců držených na území ČR.
40) Pokud je krycí pes ve vlastnictví občana České republiky a jiného státu, musí splňovat podmínky pro chovnost obou těchto států.
Část VII - NECHTĚNÉ KRYTÍ NEBO NAKRYTÍ BEZ KRYCÍHO LISTU Zpět na obsah řádu41) Pokud chovatel vědomě nakryje bez souhlasu poradce chovu a přiděleného krycího listu chovnou fenu chovným psem nebo ji nakryje psem jiného plemene nebo křížencem, což odporuje chovatelskému řádu a je v rozporu s principy řízeného chovu i chovatelské morálky, bude proti takovému chovateli zavedeno kárné řízení podle kárného řádu a chovatel se vystavuje nebezpečí podání návrhu klubem na ČMKU na zrušení chovatelské stanice. Vrh musí být nahlášen poradci chovu. A další postup je následující:
a) Pokud nepůjde o blízké příbuzné a spojení chovného psa s chovnou fenou neodporuje chovatelského záměru klubu a majitel chovné feny požádá výbor klubu o dodatečný souhlas s tímto krytím a řádný zápis do plemenné knihy, může být vrh zapsán do plemenné knihy. Klubu v případě souhlasu s tímto zápisem zaplatí sankční poplatek stanovený členskou schůzí klubu. Sankčním poplatkem se však nevymíní z nebezpečí kárného postihu.
b) Pokud půjde o blízké příbuzné nebo psa jiného plemene, je třeba považovat vrh za nechtěný a je na chovateli, zda zabrání narození štěňat veterinárním zákrokem, který nepoškodí zdraví feny, nebo sel rozhodne pro zachování vrhu. Těmto štěňatům nebude vystaven přůkaz původu.
42) Pokud dojde k nechtěnému nakrytí chovné feny chovným psem, což je také v rozporu se zásadami řízeného chovu,
a) a nepůjde o blízké příbuzné a majitel prokáže, že nešlo o úmysl postupuje se totožně jako u bodu 41 písmeno a. Výbor však může rozhodnout o tom, že věc nepodléhá kárnému postihu.
b) půjde o blízké příbuzné nebo psa jiného plemene, je třeba postupovat podle bodu 41 písmeno b. Výbor může rozhodnout o tom, že věc již nepodléhá kárnému postihu.
c) Při opakování "neúmyslného" (nepovoleného) krytí se majitel feny bude hodnotit, jako by takto kryl úmyslně a vystavuje se nebezpečí kárného řízení.
Část VIII - VRH Zpět na obsah řádu43) Fena a vrh musí být umístěny u svého držitele. Pokud je nutné fenu umístit jinam, je nutné ihned o tom písemně informovat poradce chovu.
44) Fena může mít v jednom kalendářním roce jen jeden vrh, počet štěnat není ve vrhu omezen.
45) Štěňata s vrozenými vadami, velmi vážně nemocné a trpící je vhodné utratit. Posouzení, zda v takovém stavu některé ze štěňat je, náleží výhradně dle zákona 246/1992 Sb. veterinárnímu lékaři.
46) Při početném vrhu, kdy by fena nemohla podle posouzení veterinárního lékaře všechna štěňata kojit tak, aby byla zdravá a dosahovala obvyklé váhy a velikosti, musí držitel feny zajistit náhradní krmení.
47) Nezabřeznutí hlásí majitel nebo držitel feny poradci chovu a držiteli nebo majitel krycího psa do 75 dnů od krytí.
48) Chovatel je povinen štěňata nechat veterinářem otetovat po 49. dni věku do levého ucha.
49) Minimální věk odběru štěňat šarplaninců i krašských ovčáků je 8 týdnů věku. Pokud chovatel předá štěně dříve, vystavuje se nebezpečí kárného postihu.
50) Předčasně přerušit kojení štěňat lze jen v případě výslovného nařízení veterináře z důvodů ohrožení zdraví matky.
51) Chovatel je povinen nového majitele štěněte upozornit na všechny okolnosti, které mu pomáhají k dobré výchově štěněte, udržení jeho dobré zdravotní kondice.
52) Podle FCI je nepřípustný komisní prodej štěňat. Chovatel, který tento zákaz poruší, se vystavuje nebezpečí zákazu další chovatelské činnosti.
Část IX - DRUHY ODCHOVŮ Zpět na obsah řádu53) Odchov na vlastní chovatelskou stanici je odchovem, kdy držitel feny zapisuje štěňata na chovatelskou stanici, jíž je majitelem.
54) Odchov na cizí chovatelskou stanici je odchovem, kdy majitel feny zapisuje štěňata na chovatelskou stanici jiného chovatele stejného plemene. Podmínkou je, že majitel chovatelské stanice, na kterou se štěňata zapisují, má fenu půjčenou. I pro takovýto vrh platí, že fena může mít vrh pouze jednou do roka. Dohodu musí majitel chovné stanice přiložit k přihlášce štěňat.
Část X - VÝVOZ ŠTĚŇAT Zpět na obsah řádu55) Vývoz štěňat do zahraničí upravují předpisy ČMKU.
Část XI - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Zpět na obsah řádu56) Porušením výše uvedených ustanovení zápisního řádu KLUBU se chovatel nebo majitel či držitel chovného jedince plemene šarplaninec nebo krašský ovčák vystavuje kárnému řízení.
57) Pokud není v daném bodě uvedeno, že tento platí jen pro jedno plemeno, je závazný pro plemeno šarplaninec i krašský ovčák.
Tento zápisní řád byl schválen původně jako chovatelský řád výborem klubu dne 27.11.2001 a členskou schůzí dne 1.12.2001. Upraven jako zápisní řád v souladu se zápisním řádem ČMKU z roku 2006 a jeho dalších úprav v letech 2007 - 2010. Součástí zápisního řádu je výklad.
VÝKLAD ZÁPISNÍHO ŘÁDU
Nový zápisní řad, kterým se ruší chovatelský řád z 1. 5. 1995 jehož body 5, 36 a 43 byly změněny mimořádnou členskou schůzí 25.10.1998, vychází z normativ Českomoravské kynologické unie a jejich výkladu. Reaguje také na nové situace, které se v klubu v chovu psů začaly objevovat, zejména jak postupovat v případě zapůjčení plemeníka, vývozu štěňat, kdy lze použít inseminaci a podobně. Navíc reaguje i na požadavky na zdraví zvířat, zejména kontrolu dysplazie kyčelního kloubu, což je dědičné onemocnění. Zápisní řád se skládá ze základních ustanovení nazvaných Zápisní řád a jeho součástí je i tento výklad, který vysvětluje podrobnosti některých postupů nutných k řádnému chovu. Poplatky z úkonů, které klub poskytuje jako službu svým členům v rámci chovu, pak ustanovuje zvláštní předpis, který schvaluje členská schůze.
K části I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ Zpět na obsah výkladuK bodu 4:
KLUB k tomuto opravňuje jednak jeho registrace u Ministerstva vnitra České republiky jako klubu zabývajícímu se jako jedinému v ČR chovem těchto plemen, jednak jeho členství v ČMKU prostřednictvím Českého kynologického svazu, jehož je klub členem. Chov psů lez provádět i mimo KLUB, ČMKU a FCI, takže nečlenství v klubu neomezuje nikoho v tom, aby se mohl touto sportovně zájmovou činností zabývat. Kdo ale chce chovat psy s průkazy FCI, které pověřilo vydávat je v ČR ČMKU, pak musí respektovat předpisy, které s tím souvisejí.
K části II - CHOV Zpět na obsah výkladuK bodu 6:
Chovatelský záměr klubu zpracovává poradce chovu s výhledem pro určité období a schvaluje ho výbor klubu.
K bodu 7:
Za čistokrevné se považují ti psi a feny, kteří mají známy čtyři generace předků.
K části III - CHOVNÍ JEDINCI Zpět na obsah výkladuK bodu 7:
K písmenu a)
Výsledek klubové nebo speciální výstavy šarplaninců musí být zapsán v průkazu původu, jinak nelze účast na této výstavě brát jako splnění podmínky pro chovnost.
K písmenu c)
Postup vyhodnocení rentgenového snímku stanoví Klub posuzovatelů podle pravidel FCI. Majitel psa nebo feny obdrží vyhodnocení snímku po zaplacení poplatku (je určen vyhodnocovateli za vyhodnocení snímku). Vyhodnocení je pak jedním z podkladů pro zapsání chovnosti zvířete do registru chovných jedinců plemennou knihou. Plemenná kniha také zapisuje výsledek DKK do průkazu původu.
K bodu 16:
Krevní zkouška nařízená klubem se provádí na náklady majitele nebo klubu. Pokud se identita uvedená v průkazu původu prokáže jako správná, hradí náklady klub. Pokud se prokáže, že údaje v průkazu původu nejsou správné, hradí zkoušku chovatel či majitel chovné stanice, která je součástí jména zvířete (nemusí to být majitel zvířete).
K bodu 20:
Změna musí být nahlášena do 15 dnů poradci chovu písemně, nejlépe doporučeným dopisem, aby se mohl majitel chovného psa nebo feny vykázat dle potřeby dokladem o tom, že se tak skutečně stalo. Rozhoduje razítko podání tohoto ohlášení.
K bodu 21:
Je vhodné, aby změnu majitele feny dořešili původní a nový majitel do všech podrobností. Doporučuje se, aby při tom vycházeli z toho, že podle zásad chovatelské morálky:
- Při prodeji chovné feny novému majiteli nelze obvykle požadovat, aby štěňata narozená této feně nesla jméno původní chovné stanice. Štěňata narozená u nového majitele by měla nést název jeho chovné stanice, pokud se obě strany nejlépe písemně nedohodnou jinak.
- Pokud majitele změní chovná fena, veškeré dispozice s budoucím chovem, i povinnosti z toho plynoucí, tedy úhrada za krytí je-li fena i březí, pokud nebyla provedena při krytí, obvykle připadají novému majiteli, pokud se obě strany nejlépe písemně nedohodnou jinak.
- Zemře-li chovatel v době březosti feny, může se chov zapsat buď na chovnou stanici zemřelého, nebo na chovnou stanici nového majitele, podle dohody pozůstalého nebo pozůstalých s novým majitelem. Pokud bude pozůstalých více, je vhodné, aby vůči klubu a plemenné knize vystupoval jen jeden z pozůstalých nebo držitel feny jako osoba pověřená všemi ostatními pozůstalými.
K bodu 22:
Kondiční předvedení má zabránit tomu, aby se nechovalo na zvířatech, které k tomu již nemají ze zdravotních nebo kondičních důvodů předpoklady. Třemi lety od získání chovnosti se rozumí tři roky od roku, kdy byla chovnost získána (tedy bude-li například fena bonitována ve svých dvou letech, majitel je povinen znovu ji předvést nejpozději v jejích pěti letech, pokud bude na ní chtít dále chovat. Pokud bude fena ohodnocena známkou nedostatečný na výstavě nebo při předvedení na bonitaci, nebude jí umožněn další chov do doby, než bude předvedena znovu a opět v dobré zdravotní kondici).
K části IV - KRYCÍ LIST Zpět na obsah výkladu
K bodu 24:
- Krycí list platí jeden rok a poplatek za něj určuje zvláštní předpis KLUBU stanovený členskou schůzí.
- O krycí list žádá písemně chovatel poradce chovu nejpozději čtyři týdny před předpokládaným krytím. V žádosti uvede základní údaje o chovné feně (jméno, datum narození, tetovací číslo a číslo průkazu, datum a místo bonitace, datum předchozího vrhu) a údaje o případném zvoleném partneru. Pokud požádá poradce chovu o vystavení krycího listu v kratším termínu, zaplatí sankční poplatek určený výborem klubu.
- Pokud chce chovatel krýt v zahraničí, postupuje stejně jako při krytí v tuzemsku, předloží ale fotokopii průkazu původu a doklad o chovnosti vybraného krycího psa.
- Neúplnou žádost je poradce chovu oprávněn vrátit chovateli. Pokud má chovatel námitky, může se odvolat k výboru klubu.
- Krycí list vydaný poradcem chovu musí obsahovat následující údaje:
a) jméno psa (psů) navržených ke krytí a číslo jeho (jejich) zápisu
b) jméno feny a číslo jejího zápisu
c) jméno a adresu majitele nebo držitele krycího psa (psů)
d) jméno a adresu majitele nebo držitele chovné feny
Krycí list slouží jako podklad pro vyplnění přihlášky vrhu na plemennou knihu a je její součástí.
- Po nakrytí musí být krycí list doplněn podpisy majitele krycího psa a chovné feny, kteří tak zaručují, že ke krytí skutečně došlo, a doplněn o datum a místo krytí. Vhodné je také na něj poznamenat způsob sjednané odměny. Krycí list je povinen majitel chovné feny zaslat poradci chovu do týdne.
- Po narození štěňat pak vyrozumí majitel chovné feny poradce chovu to týdne nejlépe doporučeným dopisem o tom, že se vrh narodil.
Chovatel je povinen přitom uvést:
a) počet narozených štěňat, z toho počet mrtvých a živých, případně utracených veterinářem (část VIII, bod 45)
b) pohlaví
c) barvu štěňat
d) zda některé ze štěňat bylo předáno kojné feně, její umístění a adresu jejího držitele
Poradce chovu si krycí list vystavuje sám. Vrh ale kontroluje a přihlášku vrhu na plemennou knihu poradci chovu podepisuje pověřený člen výboru.
K části V - KRYTÍ Zpět na obsah výkladuK bodu 28:
Co je chovatelský záměr klubu je vysvětleno u bodu 6 tohoto výkladu.
K bodu 34:
- Způsob úhrady za krytí záleží na dohodě majitelů krycího psa a chovné feny a je vhodné ho poznamenat na krycím listě. Je vhodné ale nejlépe písemně ještě před krytím sjednat i další okolnosti úhrady:
a) jaká bude výše odměny
b) kdy je splatná, zda hned při krytí nebo po narození štěňat a do kdy
c) pokud je splatná při krytí, zda umožní majitel psa ještě jedno krytí bezplatně pokud fena nezabřezne. Právo krýt zdarma pak zaniká úhynem psa nebo feny.
d) jak se bude řešit odměna, pokud se štěňata narodí mrtvá (zda umožní majitel chovného psa další krytí zdarma nebo odstoupí od nároku na odměnu nebo na ní bude trvat)
e) zda se změní výše odměny, pokud se narodí jen jedno štěně nebo bude štěňat podstatně méně, než je u plemene obvyklé (kolem šesti). Podobně pokud se narodí více štěňat, než je obvyklé.
- Pokud se prokáže, že pes byl v době krytí neplodný, má majitel feny nárok na vrácení náhrady za krytí, pokud již byla zaplacena.
- Pokud se úhrada za krytí provádí formou štěněte, má obvykle majitel krycího psa právo prvního výběru, pokud se výslovně nedomluví oba jinak. Je vhodné pak domluvit předem a nejlépe písemně stvrdit:
a) do kdy si majitel krycího psa štěně vybere (obvykle je to do 7 týdnů věku štěněte, aby mohl majitel štěňata nabídnout dalším zájemcům)
b) jakou náhradu odměny bude majitel krycího psa požadovat v případě, že vybrané štěně do doby odběru zemře. Doporučuje se pak uhradit náhradu formou peněz, aby nebyly poškozeny zájmy těch zájemců o štěně, kteří si je vybrali po majiteli krycího psa v dobré víře, že štěně jimi vybrané štěně je volné.
c) do kdy je majitel krycího psa povinen vybrané štěně odebrat a co bude dál, pokud tak neučiní.
- Krytí je vhodné konat u majitele krycího psa. Náklady na cestovné hradí podle mezi chovateli zavedených zvyklostí majitel chovné feny, pokud se obě strany výslovně nedohodnou jinak.
K bodu 35:
Ve smlouvě za krytí je vhodné zapsat i to, jak bude řešena situace náhrady škody, pokud majitel chovného psa nenechá svého psa zaregistrovat na plemenné knize a vrh proto nebude zapsán do plemenné knihy. V duchu zásad chovatelské morálky je obvyklé, že pak hradí majiteli chovné feny, který je jednáním majitele krycího psa poškozen, majitel krycího psa náklady spojené s odchovem vrhu, pokud se oba nedohodnou jinak.
K bodu 36:
Ve smlouvě za krytí je vhodné zapsat i to, jak bude řešena situace náhrady škody, pokud nebude vrh zapsán vinou chovatele - pokud nesplní podmínky pro jeho zápis nebo si nenechá zaregistrovat chovnou stanici. V duchu zásad chovatelské morálky je obvyklé, že následky za takové jednání nese sám chovatel a majitel krycího psa má právo na náhradu za krytí jako by vrh zapsán byl - tedy odměna platí ve znění dohody, kterou mezi sebou uzavřeli při krytí, pokud se obě strany nedohodnou jinak.
K bodu 37:
Náklady na inseminaci hradí majitel chovné feny.
K části VI - ZAHRANIČNÍ KRYTÍ Zpět na obsah výkladuK bodu 39:
Zpřísnění podmínek pro stejného psa na území ČR proti tomu, kdyby zůstal na území, kde žije (většinou je to bývalá Jugoslávie, v jiných zemích je již kontrola DKK povinná), je sice znevýhodňující, ale nutné. Vychází z toho, že chovatel v zemi, kde pes žije, nemusí mít vzhledem k tamějším podmínkám vůbec možnost nechat psa zrentgenovat a vyhodnotit jeho snímek kyčelních kloubů. Proto nelze požadovat, aby při zahraničním krytí měli krycí psi k dispozici vyhodnocení DKK. Pokud se situace v zemi původu změní, zpřísní se i tento požadavek. V ČR však rentgen kyčlí a vyhodnocení snímku není problém. Požadavek klubu na kontrolu DKK u takového psa je tedy logická. Je rovněž logické, že ten, kdo si psa půjčí, by měl mít k takovému kroku souhlas majitele zvířete, nejlépe písemný.
K části VII - NECHTĚNÉ KRYTÍ ... Zpět na obsah výkladuK bodu 41:
- Úzkou příbuzenskou plemenitbou se rozumí křížení matka - syn, otec - dcera, sourozenci a prokazatelně bratranec se sestřenicí.
- Zapsání vrhu při vědomém křížení dvou chovných jedinců bez předběžného souhlasu poradce chovu a vystaveného krycího listu se může zdát zmírněním postihu chovatele. Ve skutečnosti jde o to, aby tak nebyla produkována štěňata bez průkazu původu, pokud spojení chovné feny a psa je z chovatelského pohledu v pořádku a jde "jen" o nedbalost nebo dokonce i vědomé porušení chovatelského řádu. Postihována by pak byla za provinění chovatele i štěňata. Sankční poplatek může ale stanovit členská schůze pro takovéto případy tak vysoký, že se tato nedbalost nebo vědomé porušení chovatelského řádu chovateli skutečně nevyplatí. Chovatel se navíc vystavuje postihu v podobě toho, že takto zneužité chovné zvíře už nebude moci v chovu využívat, a kárnému řízení, které může skončit doživotním zákazem chovat, případně vyloučením z klubu. Vychází se tu ze zásady, že trestat je třeba viníky - lidi, ne zvířata.
K části VIII - VRH Zpět na obsah výkladuK bodu 44:
- Klub doporučuje držiteli chovné feny odpovědně zvážit její zdravotní stav, množství mléka, váhu štěňat a další a podle toho rozhodnout o dalším zajištění krmení štěňat. Utrácet nadpočetná štěňata je zakázáno.
Poradce chovu nebo jeho pověřený zástupce je povinen zkontrolovat vrh nejdéle do 6 týdnů věku štěněte, náklady na cestovné se řídí platnými směrnicemi Českomoravské kynologické unie o cestovném.
K bodu 46:
Informaci o kojné feně, jejím umístění a zdravotním stavu je chovatel povinen neprodleně oznámit poradci chovu. Štěňata musí být této feně předána do pěti dnů od narození. Své matce mohou být vrácena po čtyřech týdnech věku.
K bodu 48:
- Tetovací čísla se majitel chovné feny a štěňat dozví po nahlášení vrhu poradci chovu. O žádanku je třeba požádat na Plemenné knize. Tu do 3 týdnů zašle vyplněnou na plemennou knihu a ta mu sdělí tetovací čísla.
- Bez tetování nelze předat štěně novému majiteli, pokud tak chovatel učiní, vystavuje se kárnému řízení. Tetovací číslo je formou identifikace zvířete na výstavách, při kontrole DKK, při bonitaci a podobně.
K bodu 51:
Chovatel by novému majiteli měl sdělit dosavadní jídelníček štěněte, informovat ho o odčervení, o očkování, které štěně mělo a které ho ještě čeká, kam štěně umístit v novém bydlišti a dalších podmínkách dobrého rozvoje štěněte, i o možnosti stát se členem KLUBU.
K bodu 52:
Komisním prodejem se rozumí prodej štěněte nebo celého vrhu překupníkovi - obchodníkovi se štěňaty, který ho pak teprve prodává majiteli. Tento způsob prodeje vede až k týráni štěňat, a proto FCI požaduje, aby se jeho členové jednoznačně postavili proti němu. Komisní prodej proto ČMKU považuje za prohřešek proti chovatelské morálce.
K části IX - DRUHY ODCHOVŮ Zpět na obsah výkladuK bodu 54:
Dohoda o zapůjčení feny musí být písemná a musí obsahovat
a) jméno a adresu majitele feny
b) jméno a adresu majitele chovné stanice, do které je fena zapůjčena
c) datum a místo vyhotovení
d) název chovné stanice, na které výslovně mají být štěňata zapsána
e) kdy bude feny vrácena
f) do dohody je také vhodné uvést finanční vyrovnání obou stran - jeho výše a kdy bude plněno
Dohoda musí obsahovat podpisy majitele feny a majitele chovné stanice, kam je fena půjčena, jinak by byla neplatná.
K části X - VÝVOZ ŠTĚŇAT Zpět na obsah výkladuK bodu 55:
Do zahraničí lze štěňata prodávat pouze s exportním průkazem ČMKU, který je vydáván pouze chovateli.
Závěrečné ustanoveníTento výklad byl schválen na členské schůzi dne 1.12.2001 a doplněn dle Zápisního řádu ČMKU z roku 2006 a nsáledných změn v letech 2007 - 2010.
Výklad zápisního řádu je nedílnou součástí zápisního řádu.
Z USNESENÍ VÝBORU
Vzhledem k zachování zdraví šarplaninců a krašských ovčáků výbor klubu rozhodl, že od roku 2007 bude možné vzájemně krýt pouze psy a feny s těmito výsledky kontroly DKK:
Pokud bude mít fena nebo pes na některé zadní končetině stupeň dysplazie 3 (D), pak ji lze spojit pouze se psem nebo fenou s negativním nálezem DKK (0 - A) nebo prvním stupněm (1 - B).
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| bonitacni_rad.doc | 29.5 KB |
| karny_rad.doc | 30.5 KB |
